Podkova

Lutka Petr

1:V sD#ádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pBodkova, prý pro štěstí, spCmadla a, to neštěstí,
já pD#od ní prC#ávě stD#ál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JBak železo udeřilo, tCmak v ní něco přeskočilo,
žBe se zcela vykouřilo jmCméno dívky mé,
Bať ji trápím sebevíce, mCmlčí jako zpovědnice,
vzpD#omenout si nBe a ne a nD#e.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jD#á, jak byl jBá, jak jD#á,G# jak jBá.D# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: